Dějiny Indie jsou staré téměř 5000 let. První velká civilizace existovala v údolí řeky Indu už kolem roku 2500 př.n.l. Je známá jako Harappanská kultura podle města Harappa, které v té době vzniklo jako jedno z prvních měst na území Indie. Úpadek kultury způsobily nájezdy Árijců ze Střední Asie kolem roku 1500 př.n.l. Původní obyvatelé byli postupně zatlačováni na jih a sever Indie se stal v průběhu staletí místem mnoha dalších nájezdů převážně ze západu, počínaje perským králem Dáriem kolem roku 500 př.n.l. a Alexandrem Velikým o 200 let později, přes Huny, muslimy, Mongoly až po Evropany koncem 15. století. Indie je místem vzniku dvou velkých světových náboženství - hinduismu a buddhismu. Základy hinduismu byly položeny už kolem roku 1500 př.n.l., kdy byly sepsány svaté texty Védy a začal se prosazovat systém kast s vládnoucí kastou bráhmanů, příslušníků kněžské vrstvy. Na protest proti kastám vznikl kolem roku 500 př.n.l. buddhismus. První velkou indickou říši založil ve 3. století př.n.l. Maurya. Mauryjská říše dosáhla největšího rozkvětu za vlády císaře Ashoka. Ten v roce 262 př.n.l. prohlásil hinduismus za státní náboženství. Po zániku Mauryjské říše se sever Indie rozpadl na několik oddělených hindských království, nejvýznamnějším a největším byla kolem roku 400 n.l. říše Guptů. Bylo to období relativní stability, rozvíjela se řemesla, vzkvétala kultura. Konec této éry nastal počátkem 6. století nájezdy Hunů. Říše Guptů se rozpadla na několik menších celků a ke sjednocení došlo až na začátku 11. století, kdy začali na území Indie pronikat muslimové z Turecka a Afghánistánu. Bylo to období drancování a krutovlády. Neblaze proslulý turecký vůdce Mahmud z Ghazni pouze raboval a loupil, ale v Indii se neusadil. Až afghánští Ghurové se na dobytých územích usazovali a do roku 1200 měli pod sebou celou severní Indii. V roce 1206 byl založen Dillijský sultanát. V roce 1220 začali na sever Indie pronikat Mongolové pod vedením Čingischána a byli zde až do konce 14. století. Na jihu Indie založil roku 1336 Mohammed Tughlag říši Vijayanagar, ta fungovala jako nejsilnější hindská říše po dobu 200 let. Poté následovalo další více než 200leté období vlády Mughalských panovníků (1527-1757). Bylo to období velkého rozvoje indické vědy, kultury a architektury. Koncem 15. století dorazili ke břehům Indie první Evropané. Nejdříve Portugalci, Francouzi a poté Britové. Ti nejdříve Indii ovládali obchodně prostřednictvím Východoindické obchodní společnosti, ale postupně se z pouhých obchodníků měnili na administrátory a stali se skutečnými vládci Indie. Úlohu měli usnadněnou tím, že Indie byla počátkem 19. století rozdrobena na řadu malých útvarů. Britové upevnili centrální řízení země, začali rozvíjet průmysl i zemědělství, stavěli železnice, položili základy administrativy a soudnictví. Na přelomu 20. století začínal narůstat odpor vůči britské koloniální vládě. Po 2. světové válce se nezávislost Indie stala nevyhnutelnou. Zároveň v zemi sílil náboženský konflikt mezi hinduisty a muslimy. Jediným schůdným řešením se zdálo být rozdělení Indie na novou hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. K vyhlášení nezávislosti Indie a vniku Pákistánu došlo v roce 1947.