V Mexiku platí ústava z roku 1917, která do dnešní doby nedoznala
zásadních změn. V době svého vzniku patřila mexická ústava k nejpokrokovějším
ústavám na světě, především co se týče silného sociálního zaměření
a ochrany národních zájmů země. Mexiko je federativní republikou, v jejímž
čele stojí prezident, který řídí moc výkonnou a je zároveň předsedou
vlády. Prezident se volí v přímých volbách na období šesti let
a po skončení funkčního období nesmí být zvolen znovu. Musí být starší
35 let, nesmí být církevním hodnostářem, vojákem nebo vládním úředníkem.
Ujímá se úřadu 1. prosince roku, v němž se konaly volby. Poslední
prezidentské volby se konaly v Mexiku v roce 1994 a prezidentem byl
zvolen Ernesto Zedillo. Prezident má velmi rozsáhlé pravomoci (prakticky
neomezenou moc). Zákonodárnou moc vykonává parlament, který se skládá z poslanecké
sněmovny (500 členů volených na 3 roky) a senátu (64 členů – dva za každý
stát a dva za federální distrikt, volených na 6 let). Třetí nezávislou
složkou státní moci je soudnictví, v jehož čele stojí Nejvyšší
soud. V roce 1929 byla založena Národní revoluční strana PRN (Partido
Nacional Revolucionario), která byla v roce 1946 přejmenována na Revoluční
instituční stranu PRI (Partido Revolucionario Institucional). Tato největší
mexická politická strana od roku 1929 téměř ztělesňovala stát. Strana
PRI se poprvé dostala do rozporů v roce 1988, když její kandidát
Carlos Salinas de Gordari se jen těsně prosadil nad svým konkurentem Cuauhtémocem
Cárdenasem (FDR/dnes PRD). Vnitrostranické rozpory mezi reformátory a starou
gardou (Jurásicos) se zastavily. Začátkem roku 1994 došlo k povstání
Zapatistů v Chiapasu. 24 dubna 1994 byl zavražděn prezidentský kandidát
strany PRI, Luis Donaldo Colosio. V prezidentských volbách v srpnu
1994 zvítězil kandidát PRI, Ernesto Zedilli s těsnou 50% většinou
hlasů. 28. září 1994 generální tajemník PRI, José F. Ruíz Massieu, padl
za oběť komplotu z řad vlastní strany. Mexiko se dostalo do
vnitropolitické krize. Druhou nejsilnější politickou stranou je Revoluční
demokratická strana PRD (Partido Revolucionario Democracia), která v posledních
letech získala značnou podporu voličů.
Politický systém
federativní republika, v čele stojí prezident volený na 6 let, který řídí
moc výkonnou a je zároveň předsedou vlády. Zákonodárnou moc vykonává
parlament, který se skládá z poslanecké sněmovny (500 členů volených na
3 roky) a senátu (64 členů - dva za každý stát a dva za federální
distrikt, volených na 6 let).
Státním svátkem
je 16. září, Den nezávislosti, památka na zahájení boje za nezávislost
proti Španělům (16.9.1810).
Státní vlajka
se skládá ze tří svislých pruhů. Vnější pruh je červený
(symbol krve prolité za svobodu země), vnitřní pruh je zelený (symbol naděje
v lepší budoucnost země). V prostředním bílém pruhu (symbol čistoty
ideálů) je státní znak.
Státní znak
tvoří zlatý štít ve tvaru elipsy, černě lemovaný; v horní
polovině je černý nápis "Estados Unidos Mexicanos"; ve věnci ze
zelených ratolestí s červenými květy, svázaném červenou stuhou, je
orel spočívající jednou nohou na hnědém skalisku, které vystupuje z modrých
vln jezera; ze skaliska vystupují po obou stranách listy kaktusu s červenými
květy; hnědý orel drží v drápu zdvižené nohy a v zobáku
zkrouceného zeleného hada. Podle aztécké legendy začali Aztékové na místě,
kde uviděli orla třímajícího hada, stavět své hlavní město, jezerní město
Tenochtitlán.
Státní hymna
z roku 1857 vznikla po porážce Mexika ve válce se Spojenými státy
americkými. Text hymny má vlastenecký a bojový charakter. Má dlouhou řadu
slok; běžně se zpívá sloka první a poslední. Pro přehrání hymny klikněte
na ikonu vpravo nahoře.