Srdce země Olméků (1200 - 300 před n.l.) se nacházelo v tropických
lesích a mokřinách v místě dnešních států Veracruz a Tabasco. Původ
olmécké kultury zůstává utajený, ale pravděpodobně se zrodila v zemědělských
osadách v úrodných říčních údolích. Asi od roku 1200 před n.l.
Olmékové budovali významná obřadní střediska. Nejstarším známých olméckým
centrem je San Lorenzo, které stálo na plošině vysoké asi 50 m a dlouhé
kolem 1200 m. Na vrcholu plošiny stál ceremoniální komplex s hliněnými
plošinami, které vymezovaly nádvoří, hřiště pro posvátnou míčovou hru
a nádrže pro rituální koupele. Do nádrží proudila voda kanály z čediče
zakrytých víky. Kolem zbytků obdélníkového dvorce je asi 200 hliněných
pahorků, na nichž se stavěly domy. Větší pahorky rozmístěné nedaleko
mohly sloužit jako základy chrámů.
Plastiky ze San Lorenza obsahují stély, reliéfy, sloupy a osm obřích hlav
vládců, vysokých až 2,8 m. Každá z nich má pokrývku připomínající
přilbu, kterou používali hráči míčových her. Jsou tu i oltáře (nebo trůny)
- ploché bazaltové bloky vážící kolem 40 tun, zdobené rytinami vládců a
nesoucí mláďata mytické bytosti muže - jaguára. Okolo roku 900 před n.l.
bylo San Lorenzo násilně zničeno a jeho význam převzalo místo známé dnes
pod názvem La Venta.
La Venta se skládá z řady hliněných pahorků a valů, které
byly vybudovány na nízkém ostrově v močálech dnešního mexického státu
Tabasco. Největším pahorkem je tzv. Velká pyramida, vysoká 30 m a v základech
měřící kolem 130 m. Na její severní straně leží řada nižších pahorků
a nádvoří. Pod některými pahorky byla nalezena pohřebiště bohatě
vybavená pohřebními předměty (nefritové, granitové a serpentinové
sekerky, sošky, náhrdelníky, zrcadla z leštěného pyritu).
Nejpozoruhodnější jsou tři mozaikové dlažby, každá vytvořená ze 485
serpentinových kvádrů, které zobrazují tvář posvátného jaguára.
La Venta byla zničena kolem roku 400 př.n.l. a i zde byly stavby úmyslně těžce
poškozeny. Co vedlo ke zkáze La Venty, zůstává dodnes tajemstvím. Většina
památek byla přemístěna do archeologického parku ve Villahermose,
hlavním městě Tabasca. Vedle obrovských kamenných hlav, které snad představovaly
jednotlivé vládce, znázorňuje většina olméckých soch tvory žijící v tropických
lesích a na pobřeží (jaguár, had, kajman, harpyje, žralok). Nejhrozivěji
působí skulptury představující napůl lidskou bytost, napůl zvíře. Člověk
- jaguár má většinou podobu strašlivého dítěte s ostrými tesáky a
zlýma očima.