Trosky
Teotihuacánu, vybudovaného kolem 2. století n.l., leží asi 45 km severovýchodně
od hlavního města Mexika. V době svého rozkvětu (6.-7. století n.l.) pokrývalo
město plochu přes 30 kilometrů čtverečních a žilo v něm snad 200 000 lidí.
Dominantou Teotihuacánu je mohutná čtyřvrstevná Pyramida slunce,
postavená na zříceninách starší budovy v 2. století n.l. Každá strana má
délku 220 m - podobně jako její protějšek ve Starém světě, Cheopsova
pyramida - ale její výška 65 m je o polovinu menší než u egyptské stavby.
Pod pyramidou je jeskyně, která byla zřejmě posvátným místem před výstavbou
pyramidy i po ní. Osa pyramidy probíhá východozápadním směrem a je
orientována podle dráhy slunce na obloze.
Severně od pyramidy slunce je 42 m vysoká Pyramida měsíce, u základny
měří její strany 145 m. Podle Aztéků se na ní kdysi tyčila gigantická
socha, která mohla vážit snad 20 tun. Na náměstí před Měsíční
pyramidou je při pohledu jižním směrem po levé straně Jaguáří chrám.
Od Pyramidy měsíce vede jižním směrem v délce asi 3,2 km Třída mrtvých,
řada otevřených nádvoří, každé široké 145 m a lemované malými plošinami.
Třída míjí citadelu širokou asi 640 m. Na její východní straně je Quetzalcoatlův
chrám, šestistupňová pyramida. Jednotlivé terasy jsou ozdobeny čtvercovými
římsami a deskami s reliéfy. Reliéfy zobrazují Ohňového hada, který
nosí slunce na jeho denní pouti a Opeřeného hada Quetzalcoatla.
Poblíž parkoviště mají své místo voladores. Podle náboženského
rituálu na počest boha deště Tlaloca (nebo k pozdravení příchodu jara) čtyři
muži v krojích, uvázaní lanem za kotníky se spouští s vrcholu stožáru
dolů. Pátý sedí na plošině a hraje na píšťalu nebo je-li šikovnější
na plošině tančí a dělá stojky. Plošina, k níž jsou přivázána lana,
se při odvíjení lan otáčí a během 13 otáček se dostanou muži na pevnou
zem. 4x13 dává magické číslo 52, počet roků jednoho století podle aztéckého
počítání času.