Lalibela
Lalibela je malá vesnice v horách. Na první pohled nic nenaznačuje její historický a náboženský význam a ani to, proč je místními nazývána osmým divem světa. Prozkoumáte-li ji blíže, budete uchváceni ohromujícím a unikátním bludištěm skalních kostelů. Je to přímo labyrint tunelů, chodeb a budov. Historie Lalibely je pozoruhodná, byla založena pod jménem Roha a ve 12. století byla královským městem dynastie Zagwe. Kostely, tak jak je známe dnes, zde vznikly v rozmezí 12. a 13. století za vlády krále Lalibely. Místní legenda říká, že král Lalibela část svého života pobýval v Jeruzalémě. Město ho prý ovlivnilo natolik, že po návratu do Etiopie zde také chtěl postavit svaté město. Kostely, které jsou přímo vytesané ze skály, dodnes ohromují návštěvníky svou velkolepostí a náročností techniky, jakou musely být vystavěny. Stavebníci si nejdříve museli vyznačit, kde kostel vznikne, a poté postupně na všech čtyřech stranách vysekat ve skalách příkopy, čímž vlastně vznikl ohromný skalní monolit představující budovu kostela z venku. Následně museli do monolitu prorazit dveře a poté vysekat celý vnitřní prostor. Vše včetně oken a nejrůznějších reliéfních ozdob bylo také vytesáno přímo z kamenného monolitu. Historici odhadují, že na stavbu takových objektů bylo potřeba až 40 000 dělníků.
Aksum
Vydejte se hledat skryté poklady v tajemném šeru starobylých aksumských hrobek, spletitých chodeb a paláců a nechte se okouzlit tímto mysteriózním místem, jenž dodnes platí za nejposvátnější v celé zemi. V dávné minulosti býval Aksum srdcem a obchodním, politickým a kulturním centrem staré Etiopie, konkrétně Aksumské říše, jež patřila po Římské a Perské říši k nejmocnějším v tehdejší době. Stáří rozlehlých ruin města bývá odhadováno mezi 1. až 13. stoletím. Naleznete zde masivní obelisky a stély, zbytky starých hradů a paláců, panovnické hrobky, mnohé z nich dosud neprobádané. V roce 1980 bylo město Aksum zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Yeha
Yeha je považována za kolébku etiopské civilizace a byla také prvním hlavním městem Etiopie (po ní následoval Aksum). V dnešní době zde můžete spatřit zbytky chrámu, jehož výstavba se datuje do 8.–5. století př. n. l., a obdivovat umění dávných mistrů, kteří bez malty vystavěli tuto monumentální stavbu s perfektní geometrií.
Mekelle
Mekelle je hlavním městem oblasti Tigrai ležící na severu Etiopie. Je to sympatické, velmi rychle se rozrůstající univerzitní město a centrum obchodu a vzdělání. Za svou stěžejní pozici a ústřední význam vděčí vládci Johanovi VI., který Mekelle koncem 19. století zvolil za hlavní město. Pro cestovatele je toto město přitažlivé především pro svá muzea a je výchozím místem pro výlet ke skalním kostelům v Tigrai.
Skalní kostely v Tigrai
Krajinu na severu oblasti Tigrai lze nazvat pohádkovou – z písečné polopouště se k azurové obloze vypínají tisíce skalních věží jako ostny obrovského dikobraza. A ve vrcholcích těchto skalních věží, na nejobtížněji dostupných místech, se ukrývá poklad nesmírné hodnoty v podobě více než sta prastarých klášterů a kostelů, ručně vydlabaných v pískovcových skalách. Máte-li času nazbyt, lze tu strávit i měsíc, než všechny ty nádherné středověké stavby prozkoumáte. Pokud tolik času nemáte, doporučujeme k návštěvě alespoň klášter Tekatisfi, ve kterém se nachází kostel Adi Kasjo.
Gonder
Gonder byl založen vládcem Fasiladasem v roce 1636 a v té době se také stal hlavním městem, kterým zůstal dalších 200 let. Po smrti Fasiladase měl Gonder více než 65 000 obyvatel a jeho vliv a bohatství se stalo legendou. Období Gondorské říše je jednou z nejvýznamnějších v Etiopské historii. Z této doby se dodnes zachovala řada hospodářských budov, lázně, knihovna, několik honosných paláců a také bývalé královské sídlo, které je překvapivě vystavěno ve stylu klasického středověkého evropského hradu s prvky indické i aksumské architektury. Není vůbec zřejmé, kdo stavbu tohoto hradu řídil a kdo ho postavil. V současné době se historici domnívají, že to byli Portugalci, kteří na území Afriky zůstali po období Jezuitských expanzí a křižáckých válek. Královské sídlo je obrovské – zabírá plochu 7,5 hektarů, je postaveno z hnědých čedičových bloků a celý komplex je obehnán masivními hradbami.
Národní park Simien
Národní park Simien patří k těm nejpopulárnějším v Etiopii. Jedná se o divokou rezervaci v severní části země, v regionu Amhara. Na území parku leží pohoří Simien, kde se nachází nejvyšší vrchol Etiopie Ras Dashen (4550 m n. m.) a náhorní plošina s pozoruhodnými přírodními útvary – rozeklanými horskými štíty, rozsáhlými údolími, propastmi hlubokými až 1 500 metrů a dravými řekami. Rezervace poskytuje útočiště několika velmi vzácným druhům divoké zvěře, z nichž tři druhy savců žijí pouze zde, proto jsou obzvláště chráněné: vlček etiopský, kozorožec walia a paviáni dželada. Typickou krajinou tohoto parku je savana, na které můžete spatřit lvy, levharty, slony, buvoly, zebry i antilopy. V roce 1978 byl Národní park Simien zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO .
Jezero Tana
Jezero Tana je se svojí rozlohou 3500 km² největším jezerem v Etiopii. Vydejte se lodí po tomto magickém jezeru na prohlídku křesťanských klášterů, jež byly vystavěny na 20 z 37 ostrovů, většina z nich ke konci 16. či na počátku 17. století. Archeologové se ale domnívají, že byly postaveny na místech předchozích staveb a dokonce i na místech chrámů z doby ještě před příchodem křesťanství do této oblasti. Mnoho z těchto staveb fungovalo jako bezpečné úschovny královských pokladů a královských hrobek a dodnes působí klidným a bezpečným dojmem. Každý z nich má svého kněze – hlídače, který vás rád svou svatyní provede a ukáže všechny pamětihodnosti – staré zvony, staleté fresky, umě zdobené kříže, bible s krásnými iluminacemi a ilustracemi, psané na kůžích apod. Z náboženských důvodů není do některých klášterů povolen vstup ženám. Během krásné projížďky po jezeře můžete také pozorovat pelikány či jiné vodní ptáky a lze se dostat až k pramenům modrého Nilu. Unikátním zážitkem je jistě i pozorování místních obyvatel, kteří se po jezeře prohánějí v malých, papyrusových a dosti nestabilních loďkách.
Bahir Dar
Město Bahir Dar leží u vysokohorského jezera Tana a je metropolí regionálního státu Amhara, Za návštěvu stojí proto, že je výchozím bodem výletu právě ke slavnému jezeru s kláštery na jezerních poloostrovech či ostrovech a rovněž z něj není daleko (32 km) k „famózním" vodopádům Modrého Nilu, které jsou druhé největší v Africe. Ve městě můžete obdivovat některé krásné budovy jako císařský palác Bezawitem a paláce Haile Selassie.
Vodopády na Modrém Nilu
Vodopády na Modrém Nilu, jež jsou místními obyvateli nazývány Tis Isat (kouřící oheň) nebo Tis Abay (kouřící Nil), patří mezi nejkrásnější a největší v Africe. Na konci období dešťů jsou samozřejmě nejmohutnější a také nejkrásnější. Se svojí šířkou 400 metrů a hloubkou 45 metrů jsou to druhé největší vodopády v celé Africe. Masa je tak ohromná, že vodopády ve svém nejbližším okolí vytvořily vlastní mikroklima s minipralesem, kde je bohatý výskyt ptáků. Civilizace se však nedá zastavit ani v Etiopii, a tak vznikla na okraji vodopádů vodní elektrárna, která využívá rozdílu vodních hladin před a za vodopádem. Tím ubrala část vody, která do vodopádu teče a tak kromě přírody i ona bohužel reguluje jeho mohutnost. Podle informací místních Etiopanů je dobré vodopád navštěvovat v neděli, kdy elektrárna pracuje na nejmenší výkon a vodopád je nejbouřlivější. Cesta pěšky k vodopádům vede přes kamenný Portugalský most (z doby, kdy křesťanští Portugalci pomáhali křesťanským Etiopanům v bojích s muslimy). Vodopády můžete obdivovat také ze známé vyhlídky, před kterou se na vyvýšeném místě nad řekou a poblíž mostu nachází pomník obětem diktatury Mengistu Haile Mariama. Cestou k vyhlídce spatříte také ortodoxní kostel v národních barvách a krásné staré aleje.
Harar
Harar je historické město nacházející se ve východní části země a je hlavním městem administrativní oblasti Harari. Rozprostírá se v Chercherských horách v nadmořské výšce 1885 m a je obklopené pouští a savanami. Město je mimořádné pro svou bohatou historii, řadu zachovalých památek a především také tím, že je to jedno z mála islámských míst v jinak převážně křesťanské Etiopii. Vznik tohoto slavného města je poněkud nejasný a většina informací o jeho počátku vychází z ústní tradice, bylo založeno pravděpodobně před 10. stoletím našeho letopočtu, v době, kdy do oblasti Afrického rohu začali pronikat Arabové. Harar se stal jedním z hlavních obchodních center spojující africké a islámské cesty. S příchodem Arabů se do oblasti dostal islám a Harar se stal čtvrtým nejvýznamnějším městem islámu a dodnes zde naleznete přes 80 mešit a více než 100 svatyní. Dnešní podobu získalo město v roce 1520 pod nadvládou místního emíra Abu Bakr ibn Mahammada, který se rozhodl změnit své hlavní město. V 16. století začal zlatý věk města, v 17. a 18. století se Harar stal centrem šíření Islámu do jinak křesťanského okolí. Město si udrželo svou nezávislost až do roku 1875, kdy si oblast podmanil Egypt. V 19. století, kdy byla postavena železniční trať spojující Addis Abebu s Džibuti, město ztratilo svou dominantní úlohu v oblasti. V roce 2006 byl Harar zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
Historie je však v Hararu dodnes vidět na každém kroku. Staré centrum města, které sice zabírá jen jeden kilometr čtvereční, je spletitou změtí malých křivolakých uliček, kde musíte dávat dobrý pozor, abyste nezabloudili. Celý střed města je obehnán starými hradbami, v minulosti se kontrolovalo, zda vstupující člověk je muslim, a křesťanům byl vstup do města zakázán. To dnes však již neplatí a můžete se městem procházet podle libosti. Můžete navštívit tradiční Adarské domy, které jsou typické pro tuto oblast, starý královský palác Ras Makonnen, muzeum Arthura Rimbauda, který zde žil či se kochat jednou z mnoha 87 mešit. Mezi další atrakce patří krmení hyen: je to stará hararská tradice, která se v rodině dědí z otce na syna. Harar proslul také díky proslulým tržištím, kde zaručeně koupíte „nejlepší a nejlevnější zboží“.
Národní park Avaš
Národní park Avaš leží na východě Etiopie v Afarském regionu, který je místem nálezu nejstarších pozůstatků předchůdců člověka. Tento park není přímo místem naleziště, rozkládá se v nejvýchodnější části Velké příkopové propadliny v nadmořské výšce okolo 100 m n. m., v divokém údolí podél dolního toku řeky Avaš, podle které dostal své jméno. Park má rozlohu 756 km² a jeho krajinu tvoří dominantní savany. Teploty v parku jsou velmi vysoké a dosahují až 42 ˚C, noci jsou chladnější 10–22 ˚C. Afarové, místní obyvatelé této oblasti, jsou dosti osobitým etnikem, které tuto oblast obývá již několik tisíc let. Převážně to jsou kočovní pastevci, avšak část z nich se zabývá těžbou soli usazené ve slaných jezerech Danakilské pouště. Afarové jsou sice muslimové, ale jsou většinou monogamní a jejich ženy si nezahalují tvář. Dost dlouho platilo pravidlo, že se afarský muž nesměl oženit dříve, dokud nezabil jiného muže – zvyk, který má kořeny v boji o životní prostor a vodu. Důkazem činu byla uříznutá varlata, která Afarové nosili usušená kolem krku jako ozdobu. Dodnes je oboustranně broušený nůž základní součástí oblečení každého afarského muže. Dominantou parku je vulkán Fantale (2007 m), kde můžete ještě vidět zbytky lávy. V národním parku Avaš žijí téměř všechna divoká zvířata africké savany, především přímorožci, zebry, gepardi, servalové, levharti, paviáni, velké želvy, pyskouni (savci nejasného evolučního původu s velkými rohovitými šupinami), prasata bradavičnatá, antilopy (především antilopy kudu) a více než 400 druhů ptáků (např. pštrosi, písař hadilov atd.). V řece Avaš jsou vidět krokodýli a hroši. V parku jsou dobře udržované stezky, na severu naleznete horké prameny, na jihu krásné vodopády na řece Avaš. Je tu možný i rafting na dva nebo tři dny mezi krásnými útesy a kaňony.
Awasa
Awassa je hlavním městem federálního státu SNNPS s úžasnou polohou na břehu jezera Avaš. Ačkoliv v něm nenajdete žádné mimořádné památky, jezero a jeho okolí nabízí řadu možností pro výlety a relaxaci.
Sopka Mount Zuqualla
Tato dnes již nečinná sopka se nachází v jihozápadní části východní Etiopie, nedaleko od Národního parku Avaš. Dominuje okolní krajině na míle daleko, ačkoliv nad ní ční jen o 600 m. Při jasném počasí jsou výhledy z jejího vrcholu okouzlující. Na východě můžete spatřit Velkou příkopovou propadlinu a na jižní straně řadu jezer. Rozpoznat můžete také město Addis Abebu a hory Entoto na severozápadě. Kráter sopky má v průměru 2 km a je přes 60 m hluboký. Naleznete zde také jezírko, které místní označují pro jeho léčivé účinky jako „svaté“ a starají se o něho duchovní z nedalekého kláštera. Klášter Mt Zugualla Martyam byl založen ve 12. až 13. století. V březnu a říjnu se zde konají několikadenní slavnosti na počest zakladatele kláštera, jež přitahují poutníky ze širokého okolí. V klášteře můžete také přespat, ale neočekávejte žádný velký luxus, „hostinský pokoj“ spíše připomíná stáje s rozházenou slámou.
Addis Abeba
Addis Abeba je hlavní město, které bylo založeno roku 1886 Menelikem II. Město leží v západní části země, na křižovatce důležitých dopravních cest a na severu a východě je obklíčeno horským hřebenem Entoto, který je součástí národního parku Entoto. Při své poloze v nadmořské výšce 2 450 m n. m. je třetím nejvýše položeným hlavním městem světa. Addis Abeba je také největším městem Etiopie a současně dvanácté největší město Afriky a s téměř 3 milióny obyvatel působí jako přelidněné a poněkud chaotické místo. Naleznete zde mnoho hotelů, restaurací, barů a klubů různé cenové úrovně. Hlavními lákadly jsou místní univerzita, katedrála svatého Jiří z 19. století, Menelikovo mauzoleum, palác Ghibi a muzea – místní Etnografické muzeum vlastní velké sbírky domorodého umění a řemesel a Národní muzeum, kde si můžete mimo jiné prohlédnout expozici slavného předka lidí „Lucy“, se řadí mezi nejvýznamnější v Africe. Navštívit můžete také jeden v největších trhů pod širým nebem v Africe, Merkato. Nakoupíte zde úplně všechno, ale buďte si vědomi, že je to místo s obrovskou koncentrací kapsářů.
Národní park jezer Abijatta a Shalla
Národního park o rozloze 887 km², z nichž 482 km² zabírají jezera Abijatta a Stalla, leží ve Velké příkopové propadlině, 200 km od Addis Ababy. Nachází se ve výšce 1540 až 2075 m n. m., přičemž nejvyšším bodem je Mount Fike, nacházející se mezi oběma ústředními jezery. Stezky v parku se stále budují, nyní jsou zde čtyři vstupy, při příjezdu z Addis Ababy přijedete k bráně Horakello. Jezero Abijatta je hluboké asi 14 metrů, voda z něj odtéká do malého potoka Horakello, kolem něj rostou akácie a různé traviny. Abijatta je alkalinové jezero, žijí zde plameňáci a pelikáni a další vodní ptáci. Jezero Shalla je obklopeno černými útesy, které se odrážejí ve vodě, a se svou hloubkou 260 metrů je nejhlubším jezerem Velké příkopové propadliny. Ze dna tohoto nádherného jezera obklopeného tajemstvím vyvěrají horké prameny. Ostrovy na jezeře Shalla jsou ptačím rájem. Žije jich tu asi 400 druhů. Park byl vytvořen na ochranu ptactva, ale kromě vodního ptactva je domovem i jiných zvířat. Žije zde např. endemický druh buvola a kromě něj tu můžete spatřit gazely, oribi – malé štíhlé antilopy, šakaly či divoká prasata. V parku nejsou hotely, ale dá se zde kempovat.
Národní prales Menagesha
Prales je skvělým místem pro jednodenní výlet z Addis Abeby a nadchne každého, kdo hledá klid a příjemné místo na procházku. Nachází se jen 30–40 km od Addis Abeby, ve stejné nadmořské výšce 2500 m n. m., na svahu vyhaslé sopky Mount Wechecha. Les byl vysazován od 15. století a hlavím stromem byl jalovec. Od 17. století je les chráněný. Kromě starobylých, majestátných jalovců zde naleznete mladší borovice a nahovce velkolisté, neboli podocarpus macrophyllus, jež se u nás pěstuje jako velmi populární interiérový bonsaj. Les je magický – tichý, klidný a důstojný, poskytuje příjemný chládek a příjemně vonící vzduch bude balzámem pro vaše plíce, obzvláště pokud jste sem dorazili z Addis Abeby. Budete-li mít štěstí, spatříte zde kočkodany, hyeny, bradavičnaté vepře či dokonce leopardy; rezervace je také ideálním útočištěm pro řadu ptačích druhů. V lese se nachází starobylá lesní stanice, kde se můžete ubytovat v pěkném a čistém penzionu.
Národní park Gambela
Národní park se nachází v regionu Gambela, v západním cípu Etiopie, na území s rozlohou 5061 km², které zasahuje až k uprchlickým táborům blízko hranic se Súdanem. Dominantní krajinou parku jsou níže položené zvlněné travnaté savany, listnaté lesy a ve vyšších oblastech skalnaté kopce s keři. V parku se nacházejí také rozsáhlé oblasti mokřin a bažin, na kterých místní traviny dosahují výšky až 3 m. Park byl založen především k ochraně dvou druhů ohrožených mokřadních antilop: vodušky červené a vodušky kob, známé také pod názvem antilopa červenohnědá nebo bělouchá. Kromě těchto dvou vzácných zvířat je park domovem i dalších druhů antilop, slonů, buvolů kaferských, lvů, hyen, paviánů a opice querézy červené (což je malý, výrazně zbarvený zástupce čeledi kočkodanovitých), dále zde můžete spatřit hrochy, krokodýly, žirafy a mnoho druhů ptáků, např. člunozubce afrického, vdovku dlouhoocasou, potáplice malé či vlhy východní.
Mount Wenchi
Je kráter naplněný vodou vzdálený 31 km od lázeňského města Ambo, které je mimo jiné známé svou produkcí populární minerální vody, která je k dostání v celé Etiopii. Chcete-li se vydat k jezeru, obdivovat malebné scenérie a ponořit se do úchvatné okolní přírody, musíte vyrazit z vesnice Wenchi, kde je nutné si najmout průvodce a popř. také koně, který vás doveze až ke břehu jezera. Rozhodnete-li se pro pěší výlet, zabere vám cesta asi 45 minut, na hřbetě koně asi o půlku méně. U jezera si můžete pronajmout malou dřevěnou lodičku a vyrazit s ní na výlet po vodní hladině, určitě neopomeňte navštívit ostrovní klášter Cherkos, kde kromě návštěvy malého kostelíčka můžete vidět i obrovský zvon. Z ostrova se vydejte na druhou stranu jezera, kde můžete podniknout procházku v krajině pasoucích se koní, větrných mlýnů a horkých pramenů. Místním pramenům jsou přisuzovány magické léčivé účinky a okolní jeskyně jsou plné poutníku, kteří touží po uzdravení svých neduhů.
Jimma
Jimma je největším městem jihozápadní Etiopie a hlavním městem provincie Kaffa. Původně se jmenovala Hirmata a ústřední význam měla v 19. století, neboť se nacházela na trase, kudy projížděly karavany mezi muslimským královstvím Shewa a královstvím Kaffa, byla také vzdálena pouhých šest kilometrů od paláce krále, jenž vládl v oblasti Jimma. Do dnešní doby zůstala zachována řada honosných historických budov z období království Jimma, včetně paláce Abba Jifar. Navštívit můžete také několik zajímavých muzeí či typická tržiště. Ve městě se nachází také univerzita a letiště. Rozhodně si zde nezapomeňte pochutnat na místní delikátní kávě, neboť oblast Kaffa je přímo její kolébkou – odtud také ostatně pochází název pro tento lahodný nápoj. V současné době je oblast Kaffa největším producentem kávy v Etiopii a Etiopie patří mezi deset největších producentů na světě. Káva představuje pro Etiopii více než 60% exportu a poskytuje živobytí mnoha tisícům drobných farmářů.
Metu
Město v jihozápadní části Etiopie je hlavním městem prastaré provincie Ilubador. Pro cestovatele představuje bránu do západní nížiny, ale je i výchozím místem pro výlety směrem jižním, kde objevíte jedny z nejkrásnějších a nejdivočejších scenérií západní části Etiopie. Jedním z nejoblíbenějších výletů je třeba prohlídka vodopádů na řece Sor, jež jsou vzdálené jen 13 km jihovýchodním směrem od Metu.
Tepi
Jižně od Metu se nachází také „kolébka kávy“ Tepi a rozhodnete-li se pro návštěvu tohoto města, pochopíte, že i cesta může být cílem a samotný přesun z Metu do Tepi nezapomenutelným zážitkem. Pokud pojedete autem, trvá cesta asi čtyři a půl hodiny a celou dobu se můžete kochat nádherou okolní krajiny a poznávat různorodost její přírody. Cesta se nejprve vine po hřebeni hor a nabízí úchvatné pohledy do západní nížiny, poté budete míjet husté prastaré lesy s monumentálními stromy, uvidíte kopečky poseté čajovými plantážemi, banánové plantáže i tradiční vesnice. Pokud vám po dlouhé cestě přijde po chuti dobrá káva, nemohli jste dorazit na lepší místo. Jakmile se přiblížíte k městu Tepi, spatříte všudypřítomné kávové plantáže, jež patří k druhým největším v Etiopii, a před každým domkem, který budete míjet, uvidíte, jak místní obyvatelé suší a dále zpracovávají tuto voňavou rostlinu.
Národní park Mago
Chráněná oblast o rozloze 2162 km² se nachází v jihozápadní části země, v regionu Southern Nations, na východním břehu řeky Omo. Park je pojmenován po řece Mago, která touto oblastí protéká. Tvoří ho převážně savana, ve které můžete spatřit až 56 druhů savců, např. antilopy, buvoly, lvy, slony, levharty, gepardy a zebry. V národním parku žijí různé původní kmeny (např. Banna, Hammer, Bodi, Dizi aj.), z nichž nejzajímavějším je pravděpodobně kmen Mursijů, jehož ženy jsou známé bolestnou dekorací svého těla. Do proříznutého spodního rtu si vkládají hliněné talířky velkých rozměrů. Kmeny můžete s průvodcem navštívit přímo v jejich vesnicích, kde musíte počítat s poplatky a ozbrojenými bojovníky. Do parku Mago se nedostanete v období dešťů, protože cesty jsou zde velmi nekvalitní. Mimo jiné si musíte dát pozor na mouchu Tse-tse, jedná se totiž o malarickou oblast. I přesto je Národní park Mago oblíbeným cílem turistů v Etiopii.
Údolí Omo
Toto údolí je jedním z nejlákavějších a nejzajímavějších míst, které Etiopie ve své pestrosti a exotičnosti nabízí, ocitnete se zde skutečně ve světě pravé africké divočiny. Při návštěvě vesnic rozmanitých domorodých kmenů, jež dosud žijí podle pradávných zvyků a tradic, se vrátíte časem hluboko do minulosti a daleko od pravidel civilizovaného světa k původnímu a pradávnému způsobu života. Na relativně malém území zde žije několik desítek různých kmenů, které se jeden od druhého odlišují svým zjevem, oděvem, způsoby zdobení, jazykem, rituály i povahou a způsobem komunikace – příslušníci některých z nich jsou poměrně přátelští a celkem již zvyklí na cestovatele a turisty, jiní jsou velmi ostražití a mohou být opravdu nebezpeční. Mezi nejznámější domorodé kmeny patří Bume, Karo, Geleb, Bodi, Mursi, Surma a Hamer. Pozorovat pestrou mozaiku rozmanitých etnik a srovnávat typické znaky jednotlivých domorodých kmenů i rozdíly mezi nimi můžete nejlépe v centrech zdejších kultur, ve vesnicích, kde se pravidelně konají trhy, jako jsou vesnice Key Afar, Jinka a Rijeka. Údolí Omo je také prehistorickým nalezištěm, které je světovým pojmem v oboru paleontologie, neboť je místem, kde byly objeveny četné ostatky tzv. Homo gracilis. Údolí je domovem řady zvířat, žijí zde např. buvoli, žirafy, gepardi, lvi, zebry a přes 300 druhů ptáků. Od roku 1980 je Údolí Omo zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Národní park Bale
Národní park Bale o rozloze cca 2400 km² se nachází se na jihu země, v regionu Oromia a patří k méně navštěvovaným etiopským národním parkům. Určitě ale stojí za návštěvu, neboť se jedná o rezervaci s unikátním přírodním rázem, která je domovem pro řadu velmi vzácných a některých ohrožených druhů zvěře. Rozkládá v nadmořské výšce od 1500 do 4377 m a tento velký výškový rozptyl způsobuje pestrou diverzitu jak krajiny, tak i flóry a fauny, která je v parku k vidění. Najdete zde louky, pastviny, náhorní plošiny, skalnatá úbočí i tropický prales. Nejvyšším vrcholem je Tullu Deemtu (4377 m n.m.), který je součástí náhorní plošiny Sanetti. Národní park v současné době slouží hlavně k ochraně ohrožených druhů, mezi které patří endemický etiopský vlk a horská nyala. Do parku se vstupuje většinou ve vesnici Dinsho.
Dodola
Dodola je městečko, které se stalo výchozím místem pro atraktivní vyjížďky na koních do národního parku Bale. Německou organizací (GTZ) zde bylo založeno ekoturistické centrum, které je nyní samostatné a nezávislé a jeho hlavním cílem je ochrana životního prostředí.
Národní park Nechisar a jezero Chamo
Národní park se nachází v jihozápadní části země, na náhorní plošině nad jezery Abaya a Chamo v regionu Southern Nations, byl založen v roce 1974 a má rozlohu 514 km². Název parku znamená v překladu „bílá tráva“, protože v této rezervaci převažuje rozsáhlá savana, jejíž tráva je opravdu bílá. Park má mnohem divočejší ráz, než například Simien a po dešti se do této oblasti téměř nedá dostat, proto zde potkáte mnohem méně turistů a spatříte více z místní pestré fauny. To ocení jistě především ti z vás, koho přitahuje kouzlo nedotčené divočiny. Každý, kdo Nechisar navštíví, spatří stáda zeber, které se prohánějí savanou. K vidění jsou samozřejmě i různé druhy antilop, šakali, prasata, paviáni, krokodýli a hroši i spousta dalších divokých zvířat a kopytníků. Prý zde žije i několik lvů, ale šance na jejich spatření je menší. Určitě si nenechte ujít projížďku po jezeře Chamo, které je propojeno s parkem mostem zvaným „Boží most“. Jezero je domovem velkého množství krokodýlů a hrochů. Domorodí rybáři na chatrných vorech loví ryby přímo ve vodách plných až šestimetrových krokodýlů, kteří v takovéto velikosti a ve volné přírodě nejsou snad nikde jinde na světě k vidění. Údajně největším shromaždištěm zubatých ještěrů v celé Africe je místo, které se nazývá „Krokodýlí trh“ (krokodýli se zde „sžili“ i s kolonií pelikánů).
Arba Minch
Město v jižní Etiopii se nachází na úpatí západní strany Velké příkopové propadliny a je charakteristické četnými prameny, které zde protékají. Je vstupní branou do parku Nechisar.
El Sod, „dům soli“
El Sod je jezero v kráteru sopky poblíž hranice Etiopie a Keni, které při pohledu ze satelitu vypadá jako černé oko ve vyprahlé rudé krajině. Průměr jezera je 800 m a jeho hloubka 300 m. Pokud jste v dobré kondici, tak cesta okolo kráterového prstence trvá hodinu a půl, dolů asi pětačtyřicet minut a nahoru přibližně hodinu. Desítky obyvatel jihoetiopské vesnice El Sod, ve které spatříte jen pár hliněných chatrčí a jednu malou mešitu, scházejí denně po úzké klikaté stezce na dno kráteru, aby zde po celý den těžili sůl.