$seseznamemsourozencu = "ano"; ?>
Před rokem 1492 Kubu obývaly tyto indiánské
kmeny: Sibonejové, Tainové a Karibové. V roce 1492 Kubu objevil Kryštof Kolumbus
a prozkoumal pobřeží. V roce 1511 se Kuba stala španělskou kolonií a hned zde
bylo zavedeno otroctví, které bylo zrušeno roku 1886. 20. května 1902 vznikl
stát Kuba a USA si s ním domluvily pronájem základny Guantanámo. V roce 1933 se
k moci dostal generál Fulgencio Batista y Zaldívar. V roce 1956 vypukla kubánská
revoluce, která skončila roku 1959 vítězstvím revolucionářů, za pomoci místního
lidu, v jejichž čele stáli Che Guevara a Fidel Castro. Castro se okamžitě ujal
moci. Che Guevara se mezitím stal výcvikovým náčelníkem armády a od roku 1961
ministrem průmyslu. V roce 1965 byl zbaven všech funkcí a byl donucen k
emigraci. 8. října 1967 byl zastřelen v Bolívii, poté se jeho jméno stalo na
Kubě symbolem revoluce.
Po triumfálním vstupu Fidela Castra do Havany v lednu 1959 nebylo ještě možné
předvídat, že se Kuba stane státem socialistického tábora. Castro komunistickou
stranu dokonce postavil do ilegality, protože podporovala předcházející režim.
Neměl v té době a priori v úmyslu rozkol se Spojenými státy, avšak jeho cílem
bylo vymanit se z ekonomické závislosti na USA (které v té době kontrolovaly
např. 40% produkce cukru). Po znárodnění amerických firem na Kubě v srpnu 1960
vyhlásily USA v říjnu téhož roku embargo na vývoz amerických výrobků na Kubu.
Definitivní rozkol mezi Kubou a USA nastal po ozbrojeném vylodění Kubánců z
exilu podporovaný CIA v Zátoce Sviní (ve španělštině Bahia de los Cochinos,
konkrétně na pláži Giron) v dubnu 1961. Ačkoliv byli vyzbrojeni zbraněmi
dodanými USA, jejich pokus o převrat skončil fiaskem (očekávaná pomoc místních
lidí se nekonala jako při Fidelově vlastním převratu) a naopak urychlil
orientaci Kuby na socialistické zřízení. Poté, co Fidel Castro požádal SSSR o
ochranu před americkou agresí, rozhodlo sovětské vedení v čele s Nikitou
Chruščovem tajně rozmístit na Kubě jaderné rakety. Na leteckých snímcích
pořízených americkou CIA 16. října 1962 bylo zjištěno, že Kubánci staví
odpalovací rampy pro rakety. 18. října se prezident John Fitzgerald Kennedy
dozvěděl, že k ostrovu již míří sovětský konvoj s raketami. Po zvážení možných
reakcí - mj. invaze na Kubu nebo bombardování odpalovacích ramp - se USA
rozhodly vyhlásit 22. října námořní blokádu Kuby. Hned následující den změnily
sovětské konvoje směr a 26. října Chruščov oficiálně oznámil, že SSSR stáhne
rakety pod kontrolou OSN, pokud se USA zavážou neprovést invazi na Kubu a
stáhnou rakety středního doletu z Turecka. Touto dohodou byla dne 28. října hrozící jaderná krize ukončena. Po rozpadu SSSR na konci 80. let 20. století začala v zemi vleklá ekonomická a hospodářská krize.