Mayská kultura vzkvétala v jižním Mexiku, Belize, Guatemale a západních
končinách Hondurasu a Salvadoru. Palenque bylo nejzápadnějším velkým střediskem
mayské společnosti, dalšími velkými mayskými centry jsou Chichén Itzá a
Uxmal na Yucatánu a Tikal v Guatemale.
Krásné zříceniny Palenque se nacházejí na úzamí dněšního maxického
státu Chiapas na okraji nízkých kopců ve vysokém dešťovém lese. Doroku
600 n.l. bylo Palenque malé a bezvýznamné město. V roce 615 nastoupil
na trůn nový vládce jménem Pacal (bylo mu 12 let) a za jeho dlouhé vlády a
následné vlády jeho dvou synů ( Chan-Bahlum a Kan-Xul II.) se město stalo
velkým a mocným střediskem, které spravovalo okolní přilehlé oblasti.
V Palenque se nachází mnoho krásných staveb. bohatě zdobených malovanými
plastikami nebo štuky.
Mezi nejkrásnější patří Chrám nápisů, který stojí na vrcholu
devítistupňové pyramidy, kterou vládce Pacal dal pravděpodobně vybudovat
pro svůj hrob. Podle mayské mytologie mělo podsvětí devět stupňů, proto
má i pyramida devět mohutných stupňů. Do Chrámu nápisů, který je ve výšce
asi 20 m, se návštěvník dostane po příkrém schodišti. Název Chrám nápisů
je odvozen z toho, že kamenné desky obsahují sérii 620 hieroglyfů –
nejdelší v mayské kultuře. Některé hieroglyfické nápisy se vztahují
k Pascalovu životu a rodokmenu, jiné se zjevně vztahují k lidem a
bohům, kteří hrálo roli v historii táhnoucí se celá tisíciletí zpět
do minulosti.
O Chrámu nápisů se toho vědělo málo až do roku 1949, kdy mexický
archeolog Alberto Ruz nalezl v jeho podlaze velkou kamennou desku. Po jejím
odstranění se otevřel pohled na zavalené schodiště. Po čtyřech letech úmorné
práce nalezl Ruz stěnu silnou čtyři metry, za kterou byly pozůstatky šesti
lidí, obětí. U paty schodiště byla poslední obrovská trojúhelníková
kamenná deska a za ní byla hrobka – devět metrů dlouhá, čtyři metry široká
a skoro sedm metrů.vysoká. V této pohřební kryptě byla pětitunová
kamenná deska (3,8 x 3,2 x 0,25 m) ležící na sarkofágu a bohatě zdobená
rytinami, které znázorňují cestu ducha vládce Pacala do říše smrti
(podsvětí). V sarkofágu nalezl Ruz pozůstatky muže, který byl v době
úmrtí stár asi 40 let. Jeho tělo i obličej byly pokryty šperky ze zeleného
nefritu (náhrdelník, náramky, prsteny, náušnicové destičky popsané
hieroglyfy), jež ostře kontrastovaly s rumělkově červeným lemováním
hrobky. Ze všeho nejpozoruhodnější je zelená mozaiková maska v životní
velikosti, složená z více než 200 úlomků nefritu a oči masky jsou z mušlí
a obsidiánu. Maska byla přilepena v době pohřbu asi vápencovou maltou
na obličej vládce. (V roce 1985 byla maska s dalšími cennými nálezy
ukradena z archeologického muzea v hlavním městě). Malované štuky
na deskách, které zdobí stěny hrobky, představují devět mayských Vládců
noci, bohů devíti mayských podsvětí. Rozluštěné nápisy sdělují, že
Pacal zemřel, když mu bylo 80 let, v roce 683 n.l., což je podivné,
protože kostra v sarkofágu patří muži polovičního stáří. Z Chrámu
nápisů nahoře vedou uvnitř pyramidy schody ke hrobce dole, asi 24 m pod chrámem.
Další mumie obložená nefritovými šperky byla nalezena v roce 1994 v Chrámu
XIII.
Poblíž Chrámu nápisů je Palác o rozměrech 100 x 80 m, komplex budov, kterému
dominuje tříposchoďová věž s vnitřním schodištěm, jedinečná v mayské
architektuře. Z vrcholku věže asi studovali Mayové hvězdy a střežili
zelenou pláň řeky Usumacinty, která se táhne v délce 128 km až k Mexickému
zálivu. Palác měl své vlastní zásobování vodou z potoka Otulum
kamenným vodovodem. Palác možná sloužil spíše jako obřadní středisko
než jako královské sídlo. Některé obřady jsou zobrazeny na nástěnných
kamenných a štukových plastikách. Jedny oslavují nástup panovníků a svědčí
o přepychu u dvora. Další plastiky, například řada zajatců zobrazená na
stěně lemující schodiště, vypovídají o bojovné povaze Mayů.
Kolem Paláce jsou uspořádány tři vzájemně podobné chrámové pyramidy. Chrám
slunce, Chrám kříže a Chrám listového kříže. Každý
z nich je postaven na vrcholku stupňovité pyramidy a má mansardovou střechu
se zvláštní hřebenovou konstrukcí nahoře a dvěma klenutými místnostmi
uvnitř.
Uvnitř každého chrámu je svatyně, kde na zadní stěně je bohatě vyřezávaná
tabule s hieroglyfy a reliéfem zobrazující dva muže stojící čelem k obřadnímu
objektu. V Chrámu slunce, který je považován za nejdokonalejší
mayskou budovu, je hlavním objektem maska jaguářího boha podsvětí. V ostatních
dvou je jím strom ve tvaru kříže, na němž sedí pták.