Park Chapultepec byl již za Aztéků místem odpočinku
a svůj charakter si zachoval pro obyvatele obrovského města dodnes. Jméno
znamená ve staré indiánské řeči “Pahorek kobylek”. V neděli je
park přeplněn místními obyvateli, kteří sedí pod stinnými stromy nebo
jezdí v lodičkách po jezírku. V parku je mj. světoznámé antropologické
muzeum.
Do parku se dostaneme např. metrem, když vystoupíme na zastávce Chapultepec.
Na pokraji parku, směrem k nápadnému zámku, uvidíme památník mladých
hrdinů Monumento a los Niňos Héroes, který byl věnován kadetům v roce
1847. Kadeti bránili před americkou armádou vojenskou akademii, která stála
na místě pozdějšího zámku.
Z prvními strom v parku stojí muzeum moderního umění Museo
Nacional se Arte Moderno. Na levé straně je na pahorku zámek, ke němuž lze
dojít pěšky nebo použít výtah (za mřížkovanou branou vlevo, tunelem ve
skále). Zámek Castillo de Chapultepec stojí na 70 m vysoké skále,
kde se našly zbytky snad letní rezidence aztéckých vládců. Dnešní stavba
byla zahájena v roce 1785 jako letní rezidence pro španělské místokrále
a v roce 1864 dokončena jako rezidence císaře Maxmiliána. Později sloužil
zámek jako rezidence mexických prezidentů a v roce 1944 v něm bylo
otevřeno historické muzeum Museo Nacional de Historia (út-ne 10-17
hod.).
V parku Chapultepec je dále zoologická zahrada, botanická zahrada, velké
auditorium pro 20 000 lidí (kongresy, veletrhy, výstavy, koncerty, různá
shromáždění), technické muzeum, přírodovědné muzeum a zábavní park s obrovským
ruským kolem.
Nejdůležitějším místem v parku je pro zahraničního návštěvníka archeologické
muzeum Museo Nacional de Antropologia. Muzeum bylo otevřeno v roce
1964 a svým zařízením a způsobem uspořádání objektů patří k nejlepším
muzeím na světě. Pro návštěvu by měl mít návštěvník minimálně půl
dne. Za poplatek je možno bez blesku a stativu fotografovat. Otevřeno út-so
9-19, ne- 10-18 hod. Poblíž muzea stojí 7 m vysoký a 165 tun těžký
monolit boha deště Tláloca. Budova muzea je střídmá stavba, bez ozdob na
vnějších zdech. Nad vstupem do muzea je jen státní znak (žádný nápis).
O to větší je dojem po vstupu do velké vstupní haly, na níž navazuje podélný
vnitřní dvůr, který je do poloviny zastřešen 2
deštníkem2 . Sloup s reliéfy vysoký 11 m
nese kovovou střechu 82x54 m a je obklopen vodním závojem. V přízemí
muzea jsou následující výstavní sály. V prvním sálu zprava je přehled
vývoje lidských ras a vývoje amerických národů, expozice o dřívějším
životu v Mezoamerice. Vedle je sál Teotihuacán (rekonstrukce části
reliéfu Quetzalcóatlova chrámu) a na konci pravé strany sál Toltéků (1
originální sloup z Tuly). Proti schodu je sál México, kde je přes
100 exponátů, mj. unikátní aztécký sluneční kalendář (24 t, 3,5
m průměr), kultovní nádoba Ocelotl-Cuauhxicalli pro lidská srdce mající
tvar jaguára, 2,5 metrů vysoká bohyně Země Coatlicue a socha boha lásky,
tance a květin Xochipilli. Následuje sál Oaxaca, kde jsou nálezy z Monte
Albánu, v podzemí sálu je kopie hrobu č. 1044 a na volném
prostranství před okny sálu je kamenná hrobka č. 7. Další sál je
věnován kulturám z oblasti Mexického zálivu (ohromné kamenné hlavy
Olméků, ceremoniel obětování, model pyramidy z El Tajínu). Obzvlášť
zajímavý je Mayský sál (rekonstrukce krypty z Palenque, rekonstrukce
chrámu z Bonampaku s freskami). V posledním přízemní sále
je představena kultura západního a severního Mexika. V patře je
etnologická výstava o dnešních indiánských národech v Mexiku.